Konknni bhas

(Konkani सून पुनर्निर्देशित)
 
Romi
     

Konknni hi khub god bhas aasa.konkni bhas goy mhonje goa rajyachi raajbhaas aasa.konknci anek oop prakaar aasat.konkni bhaas aamka vingad vingad roopanni palvonk melta.maharashtra rajya bhitor sindhdurga jillyant malvani mhun aamka konkniche ek roop jacher marathicho chod prabhav aasa te palvonk melta.malvni hi konknichi oopbhaas aayaj khoop faamad aasa.tichya god thaskedaar oolopaak laagun tiche saatasamudrapaar danko vajlo aasa.tashech malvni naatnka jag vikhayat javan aasa.macchindra kambli ho malvanicho ek muhkhar nat aashilo.taani malvani konkni bhas khoob lokpriy kelya.

Konknni, Bharotachi bhas, ji Bharoti-Evropi kuttumbantli zaun asa. Ti Bharoti-Aria bhas ani tinnem borinch usnnim utram vegllea Dravidi bhaxentlim ghetleant. Ticher Purtugez,Kon'nodd,Moratthi ani Persi-Orbi bhaxecho probhav poddla.

Thikann बदल

Konknni bhas Bharotache ostom doria degevelea zageanim zaka Konkonn mhonn vollkhotat thoim chodd uloiloli melltta.Hantunt, Mharaxttrache Konknni vibhag, Goem, Kanara (Kornattokachi doria deg) ani thodde Kerollche zage aspavtat.Dor zagear ek veglli pottbhas, uch'charachi tora, utramvoll, svor ani kaim kodden veakronnant veglleponn asa.

Lokvosti बदल

1991 vorsantlea Bharotache Lokgontte Vibhagache ankdde Bharotant Konknni ulovpi 1,760,607 dita je Bharotachi 0.21 ttoke lokvosti zavn asa. Ti onusuchit bhasam modem bolla pormonnem 15vi urta. 2001 lokgonttiche ankdde ozun jahir zanvk nant. Borech Konknne (konknni ulovpi) Bharotache bhair nirvaxit vo her desanche nagrik koxe ravtat.Tanche ankdde tharavop chodd kotthin.

Manovvonxacho obheas Konknni ulovpeanche ankdde 7.6 milianv sangta (odmas).

Oromb बदल

Konknni bhaxechea oromba vixim virudh totvam asat.

Konknni bhaxecho vikas Konkonn nanvachea bhagant zalo( zo fattlea kallant puri Bharotachi ostompt doriadeg, Gujrat soddun somzotat) punn chodd Gomantak (atam Goem)hache bhonvtonni aslo. Tea khatir hem nanv tika poddlam.

Eka totva pormonnem, ek Ario pongodd purannantlea svodes Sarosvot nodi deger (ut'tor Bharotant) jen'na ti nodi 600 vorsam(Krista adim) attli ten'na thavn stholantor zalo. Tannim tanchi pottbhas Sauraseni Prakrit, tanchea vangdda haddli ji sudharun Konknni zali.

Dusro obheas, Konknni hi Kokna vonxachi ek sounskrutikoronn kel'li bhas mhonn suchoita.Ho Kokna vonx (zaka Kokni vo Kukni vo Kukna oxeim mhonnttat) to ut'tor Mharaxttr ani Dokxinn Gujrat hangasorlo zo Konkonn bhagant tachea nanvank lagun, mukhel vosnnuk korun ravlo, oxem somzotat. Ho stolantor Ario lok, Konknant ietoch Konknni xikle ani Prakrit/Sounskrut utram tantunt bhroxilim.

Itihas बदल

Adlea Vorsamnim

Goeant Konknni ful'li. Survatek, Brohmi lipi Konknni borovpant vapuddpant aili punn magir ticho vapor zalona ani Devnagri lipik vatt ugtti keli. Ti dhormik gorzank ani dispott'ttea jivitant vapuddpant ietali.

Her Somaz बदल

Her somaz aplea vangdda apleo Konknni bhaxecheo pottbhaso ghevn aile. Rotnagiriche ani Bhatkalche Konknni musolman tanchea orbi tarvotti ani thollavea ontor dhormanchea kazaranim ani Hinduchea Islamant dhormantora vorvim aile. Dusre stholantor zavpi Ethiopiache zhuzpi tarvotti Siddi asle zannim Konknni apnnaili.

Stholantoronn ani Futt बदल

Purtugezanchea ienneam uprant Konknnint bhorpur bodol zalo. Konknneanchem Kristanvponnant dhormantor haka lagun zaitea Konknneanim sezarchea zageancher pollapoll kaddli. Hindu ani Kristanvanchem ekmulleponn, Konknnint futt ghalunk pavli ani torekvar pott bhaso toiar zaleo.

Hi bhas Kanara (Kornattokantli doriadeg), Konkonn-pott'tti (Mharaxttachea Konkonn bhagachi doriadeg) ani Keroll hanga fattlea 500 vorsannchea Konknneachea stholantorak lagun posorli.Zorui thodde Konknne sezarchea zageancher asle torui fattlea kallant orthik karonnank lagun thoddem stholantor zalam ani hachem mukhel karonn Purtugezancho Goem voir tabo zavn asa.

Tin vattanim, Hindu Konknne ani Kristanv Konknne hanchem stholantor zalam. Poilem sthalantor, Purtugezanchea adlea kallant ani 1560 chea Inkizisanvant zalem. Dusrem 1570 Bijapurchea Sultanachea zhuzant. Tisrem, Morattheanchea 1683-1740 zhuzant zalem. Poileant,dhormik zulumank lagun Hindu pollun gele, dusrea ani tisreant Kristanv pollun gele.

He stholantorit somaz ekmulleponnant jietale, Dor ekan aple pott bhaxecho vikas kelo. Hea somazak dusrea thollavea bhasa modem divop-ghevop sod'dam korunk poddttalem, hea khatir tanchea Konknni pottbhaxecher, lipi, utramvoll ani tora hacho probhav poddla.

Purtugez Goeantli Konknni बदल

Purtugez vosnnukvadachea adlea kallant Kristanv misionarank thollavea bhaxent prochar korpachi zanniv zali ani hea khatir Kristanv sahiteo Konknni ani Moratthi bhaxentlean bhaxantor kelem zantunt Padri Thomas Stephens hanchem nanv nanvadik asa.

Punn 1684 vorsa,Purtugezan Goeant Konknnicher bondi ghatli karonn ti Hindu dhormanchi xikxonnachem madheom aslem. Ti novea dhormantor zaloleanche sounskrutiche sombond Konknni udexim toddunk sodi. Purtugez odhikrut bhas mhonn sthapun tacho eksarko probhav Kristanv uloitoleanche Konknnicher zalo. Teach vellar, Goenche Hindu Moratthi vixim voddle ani ti bhas aplea dhormik karivollini vapddunk lagle. Moratthi ani Konknni lokam modem adlea kallar,divop-ghevpa udexim, Konknne dubhaxik zanvk pavle ani Moratthicho bhes,Hinduanchi dispott'tti bhas koso mozbut zanvk pavlo. Unchle Kristanv vorg aplo sompork sokoilea vorga thaim vo goribam kodde korunk Konknni vapuddpak lagle ani Purtugezcho vapor somajik suvalleanim korunk lagle.

Haka sor kelear, stholantor zal'lea Goenchea bhair aslolea somazanim Konknni jivi dovorli zorui tantunt futt poddunk pavli. Mharaxttrant Devnagri vapuddpant aili ani Kornattokant stholantor zalole Konnodd lipi vapddunk lagle.

Konknnichem Punorjivon बदल

Xennoi Goembab बदल

Purtugez bhas odhikrut ani somajik bhas Kristanvam modem vapuddpant ailolean Moratthicho Konknni voir Hindvancho zor ; Konknni Kristi-Hinduanchi futt;Konknnink vaitt doxer pavli. Hem pollovn Vaman Raghunath Varde Valaulikar hannim ek misanv soglea Konknni lokacho ekvott korunk zanv Hindu vo Kristanv dhorm vo zat mandinastanam tharailem. Hi chollvoll fokot ek Purtugez raja voir add uronastana Moratthichea Konknni voir zora voirui asli. Tannim ekttean hem zhuz loddoilem ani hea khatir sabar Konknni pustokam boroilim. Tankam, poilo-voilo adhunik Konknni sahiteokar mandtat ani mogan Xennoi Goembab mhonn pachartat.

Svotontraie Uprantlo Kall बदल

Bharotachea svotontrai uprant ani Goenchea 1961 vorsant punorjikpa uprant,Goem ek songh prodex mhonn kendr sot'teche khal Bharotant samil zalo.

Punn, prantanchi bhasam pormonnem nove manddavolli khal rochnnuk ani vaddtte Mharaxttracheo ani Goenchea Moratthivalleancheo Goem Mharaxttrant vilin korpak magnneo, haka lagun ek khor vivad Goeant suru zalo. Mukhel vixoi Konknni ek svotontr bhas ani Goencho fuddar Mharaxttracho ek kuddko vo ek svotontr raj (Konknni-Moratthi kijil polle)zavn asle. 1967 vorsant eka jonmotant, Goem svotontr raj mhonn tharailem. Punn Inglix, Hindi ani Moratthi odhikrut somporkak posont kel'leo bhaso chalu urleo ani Konknnik kuxin dovorli.

Svotontr bhas mhonn maniotai बदल

Konknni hi Moratthichi boli ani nhoi ek svotontr bhas mhonn ek sarko kaim Moratthivaleancho nett aslo dekhun hi cheorchea Sahiteo Akademi kodde vheli. Sunit Kumar Chatterjee, Akademichea odheokxan hem kijil tharear ghalpak ek bhas-xastreanchi somiti nemli. Febrerache 26ver 1975 vorsa he somiten zaitem niallun okhrek Konknni ek svotontr ani sahitik bhas mhonn tharailem.

Rajbhaxechi sthiti बदल

Hea soglean, Goeant Konknnicho bodol zanvk na. Xevttim loltter aslolo prosn ubgonn ievn, Konknni mogeanim ek chollvoll 1986 vorsant orombli zachi magnni Konknnik odhikrut dorzo divpak asli. Hi chollvoll zaite kodden hinvsent bodol'li ani so chollvollkar morunk pavle. Xevttim Fevrerache 4ter 1987 vorsa Goenche Vidhan Sobhen Konknnik Goenchi odhikrut bhas mhonn tharailem.

Konknnik Bharotache Ghottnnent atthve vollerint ekat'torvi durusti Agostache 31ver 1992 vorsa haddun raxttrik bhasanche vollerint aspav kelo.

Lipio बदल

Konknni zaitea lipianim boroitat. Brohmi hi orombak lipi asli punn ticho vapor zanvk na. Goeant,Devnagri hi Goenchi odhikrut Konknnichi lipi. Romi lipi Goeant chodd lokprio zavn asa. Kornattokache Konknni lok Konnodd lipi vapuddttat. Kerollchea prantant Kochi ani Kozhikodde bhagant Molialom lipi Konknne vapuddtat. Mharaxttrachea doriadegeche Konknni Musolman ani Kornattokache Bhatkal talukeantle Konknni borovpak Orbi lipi vapuddtat.

Pottbhaso बदल

Konknni, zorui lokvosti unnem asa torui tika zaiteo pottbhaso asat.Konknni pottbhaxechea zhaddacho sangaddo someponnim vatthar, dhorm, zat ani thollavea ulovpeanchea probhava pormonnem vorgvari korunk zata.

Vegllea sodh lavpeanim Konknnichi vorgvari veglle toren kelea.

N.G. Kalelkar hanchi vorgvari

Itihasik ghoddnneachea adaran ani ulovpeachea sounskrutik sombond nodrek ghevun N G Kalelkar hannim hea pottbhasanchi vorgvari tin pongddanim kelea.

  • Ut'tor Bhagantli Konknni :Mharaxttrachea Rotnagiri jil'leant uloiloli zacher khor sounskrutik bandpas Moratthi kodde asat.
  • Modlea Bhagantli Konknni :Goenchi pottbhas ji Purtugez bhaxe ani sounskrutaie kodde lagim ailea.
  • Dokxinn Bhagnatli Konknni: Kornattokantlea Kanara bhagantli zache sombond Tulu ani Konnodd kodde aileat.

Manovvonxanchi vorgvari बदल

ISO 639-3 Konknnichi vorgvari oxi korta:(ISO 639-3:kok):

  • Goenchi Konknni (ISO 639-3: gom )
  • Konknni (Khaxeli bhas) (ISO 639-3: knn)

Manovvonxant aspavloleo Konknni pottbhaxechi volleri oxi asa बदल

Goenchea Konknnicheo Pottbhaso (ISO 639-3: gom):[1]

  1. Promann Konknni (Goenchi)
  2. Bardeskari (Gomantaki)
  3. Sarosvat Bamnnachi
  4. Kudali (Malvonni)
  5. Daldi (Nawaitanchi)
  6. Chitpavoni (Konkanasth)
  7. Monglluri.

Soirigoticheo bhaso/pottbhaso बदल

Her bhaso/pottbhaso jeo ISO 639-3 hantunt Konknni kuttumbachea zhaddant aspavtat punn zankam Konknni bhaxecheo pottbhaso mhonnunk zaina (tankam Konknnicheo bhoinn bhaso mhonnum ieta) teo:

  • Katkari (kfu)
  • Kukna (kex)
  • Phudagi (phd)
  • Samvedi (smv)
  • Vorli (vav)

Prosn बदल

Konknni bhas nopoit zavpachi bhirant asa zachim mukhel karonna:

  1. Konknnichea veg vegllea obudhichea pottbhasam modem kuddke zavop
  2. Bharotantlem vaddttem ostomptikoronn
  3. Purtugezancho chodd korun Katolkancher khor probhav.
  4. Goenchea Konknni Hinduancho ani Mharaxttrachea doriadegenchea Morattheancho Moratthi voir chodd dubhaxecho porinnam.
  5. Musolman somazant Urducho probhav
  6. Dhormam ani zatichea pongddam modem vaittponn; toxench Konknni sounskrutaiek dhorma poros dusro dorzo mellunk pavop, Konknne apleach dhormik somazachea vangddeam modem misoll zanvk posont korop ani dusrea dhormanchea Konknnea thaim divop-ghevop tallop.
  7. Konknneanchem Bharotantlea vegllea bhaganim ani sonvsar bhor stholantor zavop.
  8. Xallanim ani kolejinim Konknni xikpacheo suvidha nasop. Halinchea kallak porian bhou thoddeeo Konknni xalla Goeam asleo. Thollavea lokvosteche bhair Konknnint xikpak sovloti onodhukritponnim porian nasleo.
  9. Konknni avoi bapaichi aplea bhurgeam kodde Konknni mai bhas soddun pottachi bhas Inglix ulovpak posont korop;jea vorvim tanche bhurgeank xallanim Inglixe voir tabo zoddpak mellunk.
  10. Konknnea modem ek unnemponn bhogop

Hi denvti thambovpak proitn chol'leat ani hantunt Xennoi Goembab hanchea proitnan survat dilea. Konknni sahiten novi umed dista. Sahiteo Akademin Konknnik maniotai divop ani Konknni sahitek vorsuki tosripo dovrop hannim hea babtint adar kela.

Kaim sounstha zoxem Konkonn Daiz Iatra, ji 1939 vorsa thavn Bombaimchem Konknni Bhaxea Monddoll ghoddovn haddtta ani novi Vixv Konknni Porixod Konknni pongddank ekttavpak chodd bhar dita.

Bhoubhaxikponn बदल

Bharoti Lokgonttie Vibhaga pormonnem Konknni ulovpi chodd bhoubhaxik zavn asat. 1991 sorvekxonnant, Bharoti sorasorint 19.44 ttoke dubhaxik ani 7.26 ttoke tibhaxik Konknni ulovpi asle; Konknni ulovpeanche 74.20 ttoke ani 44.68 ttoke oxe ankdde dakhol zale. Hem Konknni ulovpeank Bharotantli chodd bhoubhaxik somaz mhonn dakhoita.

Hachem karonn zoim Konknne stholantor zaleat thoim te mukhel lokvosti mhonn jienant ani dusream kodde divop-ghevop tanchea bhaxent korchem poddtta. Konknni mullavem vo madheomik bhas koxi xikxonn divpi xallancho unnav, hem dubhaxik zanvk dusrem karonn zavn asa.

Zorui dubhaxik asop vaitt nhoi torui Konknni ek sudharloli bhas nhoi mhonn chukicho orth lailolo asa. Hea dubhaxikponnank lagun Goeant ek mull osontoxi nirmonn zalea karonn haka lagun Konknni Moratthichi boli mhonn somoz zala (Konknni virudh Moratthi polle) ani hacher Goencho fuddar ovlumbun asa.

Konknni–Moratthi Zhogddem बदल

Kaim bhaganim Konknni Moratthichi boli ani ek svotontr bhas nhoi mhonn davo kela.Hem itihasik karonnank lagun kelam (zoxem itihasik bhagant dakhoilam. Moratthi ani Konknnichem lagsarponn, Goem ani Mharaxttrache bhugolik lagsarponn, Moratthicho Konknni pottbhasancher khor probhav( zoxem Malvonni),Konknnint unnem sahiteo asa mhonn somzop ani chodd promannant Hindu Konknneanchem Moratthi sombondan dubhaxikponn, him karonnam zavn asat.

Jose Pereira, 1971 vorsantlea aplea vavrant "Konkani - A Language: A History of the Konkani Marathi Controversy",hannim John Leydon hancho 1807 vorsantlea nibondak bott dakhoilam zoim Konknnink "Mharaxttrachi pott bhas" mhonnttlea ani hi hea zhogddeacho oromb. S M Katre hanchea 1966 vavrant The Formation of Konkani adhunik itihasanchi dakhle vapuddun ani so Konknni pottbhaxencho sor korun Konknnichi rochnnuk Moratthi poros kuxin mhonn dakhoilea. Xennoi Goembab hannim mukhel patr Konknni punorjivonant kelam ani Moratthicho Hinduanchea Konknnicher probhav ani Purtugezicho Kristanv Konknnicher probhav hacher loddai kelea.

1961 vorsant Goenchem Bharotant sot'tahoronn zalem jen'na Bharti prant punorrochna bhasam pormonnem kel'li. Goem Mharaxttrant vilin korpak magnneo asleo. Hachem karonn, Goeant Moratthi ulovpi chodd asle ani Konknni Moratthichi boli oxem somzotale.Goenche Konknni ulovpi he chalicher virudh asle.Konknnicho dorzo svotontr bhas koxi vo Moratthichi pottbhas koxi hacho Goenchea vilinikoronnacher porinnam aslo zo eka jonmotan 1967 vorsa tharear ghatlo.

Sahiteo Akademi (ek Bharotantli nanvadik sahitik sounstha) hannim Konknnik ek svotontr bhas mhonn 1975 vorsa maniotai dili ani fattofatt Konknnink (Devnagri lipient) 1967 vorsa Goencho odhikrut bhas mhonn maniotai dili.

Lipio ani Pottbhaxeche Mud'de बदल

Torekvar lipi ani veglleo pottbhaso Konknneank ekttavpak addmellim zavn asat.Devnagri odhikrut lipi ani ontruzi pottbhas vapuddpant Goeant ani bhair virodh asa. Ontruzi pottbhas chodd Goenkarank herank pasun ogeanink,oxem ttikekar sangtat.Zorui Goeant Romi lipi ani Kornattokachea doriadegechea ganvanim Konnodd lipi vapuddtat taka sor korit zalear Devnagri Konknni bhou thoddi vapuddpant ieta. He ttikent Goenchea Katolkancho chodd vantto asa zannim 1986-87 che Konknni chollvollent vantto ghetlolo ani je Romi lipiecho sahiteo toiear korpak ticho chodd vapor kortat.

Kornattokant zoim sabar Konknne, nanvadik sounstha ani vavurpi asat tannim hech porim Devnagri bodlek Konnodd lipi xallanim madheom vapuddunk suchovnni keloli asa.

Sod'deak khoinchich lipi vo pottbhas sogleank somzovpi na. Hea vixoi voir ekmot haddunk konnench gombhir proitn korunk na.Ek promann pottbhas sogleank mandta tosli naslolean chodd korun Konknne hea khatir dusream kodde divop-ghevop her bhasanim kortat.

Songhottna ani Sounstha बदल

Sabar songhottna ani sounstha Konknni khatir vavurtat punn teo kherit somaza khatir zavn asat. Okhil Bharoti Konknni Porixod Janerache 23ver 1978 ek samaneo moidan soglea pongddam khatir sthapli. Ek novi sounstha Vixv Konknni Porixod sogleank ekttavn ani bhouzonnanchi sounstha koxi sonvsar bhor ximpoddlolea Konknneam khatir Setembrache 11ver 2005 sthaplea.

Kaim nanvadik Konknni khatir vavurtoleo sounstha oxeo asat:

  • Konknni Bhaxa Monddol,Mumboi[2]
  • Konknni Triveni Kola Songom, Mumboi [3]
  • Thomas Stephens Konknni Kendr.[4]
  • World Konkani Centre: ek sounskrutik ani bhaxecho kendr Mungllurant sthapcho asa.
  • Konknni bhas ani Sanskriti Pratistan: Vixv Konknni Kendr bandpi sounstha
  • Goa Konkani Akademi (GKA).[5]
  • Dalgado Konkani Academy.[6]
  • Karnataka Konkani Sahithya Academy.[7]
  • Konkani Ekvott : Vegllea Goenchea Konknni sounsthacho ekvott
  • Vishwa Konkani Sammelan :1995 vorsa poilim zal'lem.
  • Konkan Daiz Yatra: Sogleant adli Konknni sounstha ji Konknni mhalgoddeanim Mumboint 1939 vorsa survat keli.
  • Konknnicho poilem chhaplolem pustok ek Inglix Jezuit padrin Fr. Thomas Stephens hannim 1622 vorsa zachem nanv Dovtrina Christam (Old Latin The Doctrine of Christ).[8]
  • Konkani Mansagangotri - Prof. Olivinho Gomes
  • Vajralikhani - Shenoi Goembab
  • Konkani Bhashecho Itihas - Shenoi Goembab

References बदल

  1. http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=gom
  2. "Archive copy". Archived from the original on 2007-09-28. Retrieved 2015-06-27.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  3. "Archive copy". Archived from the original on 2007-08-29. Retrieved 2015-06-27.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  4. http://www.tskk.org/
  5. "Archive copy". Archived from the original on 2007-05-05. Retrieved 2015-06-27.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  6. http://lists.goanet.org/pipermail/goanet-goanet.org/2004-November/021688.html
  7. "Archive copy". Archived from the original on 2007-06-13. Retrieved 2015-06-27.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)
  8. "Archive copy". Archived from the original on 2008-10-09. Retrieved 2015-06-27.{{cite web}}: CS1 maint: archived copy as title (link)

External links बदल

Polleiat बदल

"https://gom.wikipedia.org/w/index.php?title=Konknni_bhas&oldid=215081" चे कडल्यान परतून मेळयलें