Romi
   

Church बदल

Kiristamv dhormiyanchem prarthonatholl. Igrz hem konknni utor portugez ‘igrez’ hea utravelean ailam ani portugez utor ‘igrez’ ani inglix utor ‘chorch’ him grik ‘eklejia’ ani hibru ‘kohal’ hatuntlean aileant. Tacho orth ekttham-i apyil'li zomat. Devachi puza korunk zom-i ekttham-i yetat, te suvachek ‘igrz’ mhonnttat.

The Hagia Sophia of Constantinople, once the greatest basilica in all of Christendom.
John's Lane Church, a Gothic Revival Catholic church in Dublin, Ireland.
Saint Basil's Cathedral in Moscow, Russia (today a museum) is a famous and characteristic example of a Russian Orthodox Church building.

Kristi xokachea poileatin xotmanamni kiristamv lok dhormik ani rajki piddapiddik lagun uktea suvatimni vhodd ghoramni, katakumb (Catacomb) mhunn namvajil'lea bhuyari simetirimni ekttham-i yetale. Rom' xarant kiristamvanchi piddapidd somptokoch 326 vorsa konstantin razan kiristamv dhormak razodhrmachi manyotai dili. Ten'nasaun igrji bandop suru zalem. Him bandpam yuropantlea ghorxilpacho mukhel nomuno zaunt paulim. Poileo vhodd igrji bajilikacho romon sorkari imaroticho nomuno vaprun bandleo. Hanka lagun kristi mhamondirak ‘bajilika’ mhonnttat. Ek lamb sal ani salache eke kuxik misachi vedi (altar) asta.

Baizhonttain (Byzantine) xoilichim bandpam 4 thea te 6 chea xotmanant axiant cholnnokent ailim. 532 vorsa, istambul xarant vhodd ghumtta akarachi ani charuy konxank unch minar axil'lim, hagia sofia igrz bandli. Oslea imarotimni mozhaik (mosaic) namvachim rongaronganchea fatrank pott'tteamni sojyil'li chitram astalim. Baizhonttain xoili gris, roxia ani kaim namvamni patll'lli. 8 vea ani 9 vea xotmanant karolinjiyon (Karolyngian) pod'dhotin igrji bandtale. Oslim bandpam chodd tigunk na punn kaim kaxeache ani hostidont korantun kel'le nog urleat.

Ikravea ani baravea xotmanant romanesk (Romanesque) igrji bandtale. Vhodd ani datt vonntti, lhan zonelam, vattkullem ark, motte ani mottve khambe hea imarotimni vaprotale. Igrz khursachea akarachi astali ani bolkamvak tenkun lhan lhan kopelam bandtale.

Ghumott ani tenko divonk vonntti bandpachi pod'dhot suru zali. Hangachea gothik (Gothic) pod'dhot aili. Nove pod'dhotiche nazuk ghumott patoll vonntti, tonkache ark (pointed arch) tenko divpi motte vonntticher (flying buttresses) lhan minar, fatramni korantun kel'lo mukhbhag (facade) ani vhodd ghantt humkollaunk mottem gopur- him gothik bandaullichim lokxonnam. Taka vhodd zonelanchim rongit vidrachi (stained glass) chitram laitale. Omiam (Amiens), notr dom' do paris (Notre Dame de Paris) osle kathedral (Cathedral), kenttorbori (Canterbury) oslem tirthokxetr, la grand xartruz (La Grande Chartreuse) sarke motth, gothik pod'dhoticheo emaroti mhunn somvsarobhor namnek pauleat.

15 vea ani 16 vea xotmanant rensams (Renaissance) pod'dhot aili. Grik ani romon kallache prokar novean vaprunk lagle. Romantoli mhalgoddi sant pedruchi bajilika,londdnantoli sentt pols kathedral, vhoddlea gõychi se kathedral ani nosa sivora do divin providemsia (St. Cajetan’s) heo renesams bandaullicheo igrji asat.

17 vea ani 18 vea xotmanant barok (Baroque) prokar ujvadd- saullecho forok dakhoita. Romantoli zozu (Geso). Gõychi bam jezu igrz hi he pod'dhotichim udahoronnam asat.Kerllantole barok igrzanche bandaullimn yuropi pod'dhoticheroi probhavo ghal'lo dista. Bharti-i barok prokarchea imarotim'modim vhoddlea gõychi ani moddgamvochi ixpiritu santu, tolloulechi santana,divaddechi piedad, zumvechi santixtevamv heo igrji namvajil'leo asat. Vhoddlea gõychea renesams ani barok igrzank lagun hea vattharak ‘udenteche rom'’ oxem namv poddlam. Barokachoch ek bhovo olonkarit rokoko prokar (Rococo) frams dexant vaddlo.

19 vea ani 20 vea xotmanant tikhem, kankritt adivaporun adlea ani nove modicheo imaroti bandleo. Halincheo igrji choddxo arvil'lea modicheo astat. Dekhik, moddgamvochi gres chorch, karmelin motth ani ponnjechi ddon bosko igrz. Hea igrzamni kankritt vaprun vhodd salam bandtat ani harxachim vhodd zonelam dourotat. Vanttkullea va bohukoni akarachea imarotimni vedi mojgotim zaito lok choivxin raupachi veustha asta. Bharti-i pod'dhotin bandil'leoi kaim igrji asat. Bellgamv lagsor dexnur gavant lingait deullacho nomuno gheun bandil'li igrz asa. Tamillonaddu, gujrat ani biharant thollavea deullanchea prokarcheo igrji fattlea pon'nas vorsamni bandleat.

Methyu almeda, je. So. Sondrbh: 1. Anand Mulk Raj (Ed.) Golden Goa. Bombay,Marg Publication 1980; 2. Doshi, Saryu (Ed.) Goa Cultural Patterns. Bombay,marg publication 1983; 3. Eliade, Mircea (Ed.) The Encyclopaedia of Religion,New York 1987; 4. Malgaonkar, Manohar. Inside Goa. Directorate of Information and publicity, Goa 1982; 5. Piper, David (Ed.) The Random House, New York; 6.Webster’s Unabridged international dictionary of the English Language. Izhumi,xikibu: namnechi zopani kouyitri. Tichea bapaicho axrit nachibana michisada hachekodden tichem logn zal'lem. Zopani rajghoranneantolo tametaka hea rajkumvorakodden ani tachea mornna uprant tacho bhavo atsumichi hachekodden tiche mogache sombond axil'le. Atsumichichea mornna uprant ti razoknea xixiche sevek axil'li. Fuddem tinnem fujivara yasumasa hachekodden logn kelem. Punn hovuy sombond chodd kall tiglo na.

Homvyeuri ‘vaka’ hea zopani chhondant (ponchakxori ani soptakxori koddveanchi eka fattlean oxi homvisd'dox rochna) boryil'le tiche don kovitanjhele asat. Hatuntolo poilo izhumi xikibu zhokuxu hatunt 647 ‘vaka’ asat. Hea donuy songrohant mellun sot'tor ‘vaka’ ekechotorecheo asat. Tichea kaveant mogache bhaunechi utkottota ani kholai disun yeta. Tiche dhormik svorupache kovitent chit'toxud'dhikhatir axil'lo bhauna dixtti poddttat. Xahi formanaurovim sompadon kel'lea ‘goxu-ixu’ hea kovitasongrohant tichea ‘vaka’cho aspavo zata.

Tinnem boryil'le dispottoyent khubxeo kovita ani atsumichi vangdda axil'lea mogachea sombondanche ul'lekh mellttat. Tichem vastou choritr ani tiche kovitentolem prem' sombondanchem vornnon hakalagun kaim lokankoddosun ticher ttika zalea. Nitoll mog korpi premikancho sombond sodunk gel'lean ghoddye tichi oxi ovstha zalea zaumye ani ticher chonchllotecho chhap bosla asuye.

Polleiat बदल

Church

"https://gom.wikipedia.org/w/index.php?title=Igorz&oldid=199416" चे कडल्यान परतून मेळयलें